Prokletá historie

úterý 6. červenec 2010 12:49

Úvodem dějinného pamfletu, dovolte mi větu tuhletu: historii radši obalme do smíchu, i za cenu praskajících štychů...

Hej, slyšte lidé příběh krátký

v němž vrátíme se v čase zpátky

do sklenice naliji si ještě vodu

a můžeme začít od prvního bodu

 

Bůh, jenž seděl ve tmě hluboce a tiše

že zbloudila by v ní i sličná abatyše

rozhodl se jednou, neznaje co je peklo

chci něco tvořit, tak: „Budiž světlo!“

 

Bůh pak když otevřel oči

viděl, že se Země skvěle točí

pak jen ležel, oddechoval

k Zemi velkou lásku choval

 

Jednou pak řekl jedinému v ráji muži

z tvého žebra dám ti ženu, tak si uži

jenže Adam byl rozený hňup

netušil, co skrývá něžný chlup

 

Do hry vstoupil ďábel s plazem

Evě podal jablko se vzkazem

kuřte, smilněte a pijte

po smrti s červy hnijte!

 

Takhle z jara narodil se Abel

bratr Kain zakopl o pupeční kabel

a pak zuřil, pěnil zlostí

slíbil, že se jednou pomstí

 

Abel po letech postavil si dům

bratr nedělal nic, jen popíjel rum

Abel úrodu má zprava-zleva

Kainovi však roste samá pleva

 

Kain ho praštil tak silně

že Abel zemřel neomylně

byl to vskutku podlý počin

a světe div se – je tu zločin!

 

Z ženy kdysi zrodil se nám Mojžíš

hezoun, jen s Egypťany měl potíž

když vyrostl silný a mocný jak kladivo

praštil Egypťana: „Tady máš, ty nádivo!“

 

Poté drzoun se mrtev k zemi skácel

Mojžíš se do pouště odpotácel

po letech však přišel z pouští

jenže faraón nic neodpouští

 

Bůh měl Mojžíše raději

faraón neměl žádnou naději

Egypťany i jejich hnědé oře

utopilo jedno veliké moře

  

Alexandr byl veliký blázen

měl však vojsko a řádnou kázeň

v hlavě měl nejméně o kolečko víc

jen generálové se mu to báli říct

 

Jednou, kdy ještě nešlo latrínu spláchnout

usmyslil si Alexandr s armádou táhnout

od Himalájí až po Istanbul

měl křehké zdraví a zhebnul

 

To César, Říman jedna báseň

chtěl svět proměnit v rudou lázeň

když uléhal s Kleopatrou v loži

senátoři probodli mu srdce noži

 

Vše plynulo celkem tiše

až do příchodu Ježíše

že byl tak upřímný a milý

Římané ho ze světa smyli

 

Tak povstala Církev Svatá chvatem

kněžím vzala jejich ženy celibátem

od těch dob se nepáří a nemnoží

jen se plaskají bičem do mezinoží

 

V Církvi bylo mnoho cvoků

s inkvizicí přidali do kroku

ale nechám teď moudré svaté otce být

abych se jim „probůh“ nemohl zošklivit

  

Karel Čtvrtý, otec vlasti

s ženami měl jen strasti

dík jeho zálibám a skvostům

turisté těší se z jeho mostu

 

Habsburkové formou vlády

s Čechy věděli si rady

Moravu a Slezsko

zakreslili nad soutěskou

 

Zikmund a papež třímajíc flašku

o Husovi uslyšeli zvláštní hlášku

že je kacíř a nevěří ani králi

poslali jej do Kostnice, ať ho spálí

 

Že Zikmund provedl s Husem špínu

jednooký Žižka pozvedl národ k činu

mluvíme tedy o první defenestraci

to když konšelé létali nad demonstrací

 

Pak přijeli Křižáci v zbroji

s Husity utkali se v boji

jenže i nejpevnější svaté brnění

lid palcátem v mlýnek masa promění

 

Mezi Husity však bylo silné pnutí

záhy rozpadlo se mocné hnutí

národ ten, jenž voněl sady

Habsburk připojil do řady

 

 Do církve když přišel Luther

své teze přibil do chrámových futer

a tak milí evangeličtí faráři

dělají děti v seně nebo na oltáři

 

Jen katolík se dusí v hábech

s radostí nese kříž na zádech

nikdy, člověče, nikdy ho nepotká

víra ukryta v ženských kalhotkách

 

Za života kata Mydláře

znali, že s ničím se nepáře

aby dostál všem těm řečem

pražské pány ťal svým mečem

 

Snad proto, že neměl víru

udělali Albrechtovi díru

do břicha a do ústrojí

ovšem nebylo to v boji

 

Markýz de Sade, jedno velké prase

týral prostitutky a pak skončil v base

tam psal své romány a prapodivné fikce

nebyl to však sloh, jen perverzní dikce

 

Jenže markýz nezmohl se ani na tu postel

v jeho díle zvrhlíků byl plný kostel

církev a stát mstili se markýzi bez růžence

Sade, sám a bez lítosti zařval v kobce blázince

  

Ve Francii se nový tyran narodil

gilotinou ze zrádců odděloval díl

sám položím si malou otázku

proč Napoleon neskončil na provázku?

 

A tak Napoleon Bonaparte

nemyslel na své parte

chtěl si celou Evropu podmanit

jenže u Waterloo jaksi ztratil nit

 

Svět si dřímal, svět se smál

jenže z Ruska nový vítr vál

jistý Lenin, v čele proletářské štěstěny

ožebračil půl světa ve jménu rudé komuny

 

Iljič, to byl řádný floutek

v levém oku měl suchý koutek

z pravého mu vytékal sladký hnis

rok poté chcípl od běhny na syfilis

 

Když se chopil Stalin vlády

Rusko vzal si do parády

své zemi tropil však jen mrzutosti

dnes by každý plivl na jeho kosti

 

V mládí jistý Adolf, jinak „nácek“

na koupališti dostal od žida pár facek

jenže fašounům neprospívá zahálka

a byla na světě nová světová válka

  

Fašouny snad posypali nějakými pesticidy

jinak by se nechopili židovské genocidy

a lidstvu pak jeden blázen

páteř téměř srazil na zem

 

Stalin nejdřív s němci paktil

po čase však nervy ztratil

hnal je dělem, taky holí

ať se ztratí, ať to bolí

 

Že spolčili se Rus a strýček Sam

to není pohádka, bajka nebo klam

Sam přistoupil k nejhoršímu

pro Nagasaki a pro Hirošimu

 

Po válce jsme s Rusem, Samem

přinutili němce platit rázem

historie směje se nám na dálku

velmocí jsou státy, co prohráli válku

 

Aby nic nebylo velkou dálkou

svět soupeřil se studenou válkou

přišla Korea a pak Vietnam

slib o příměří byl ten tam

 

V Praze v srpnu má se za to

Rusové hledali bílé zlato

přišli se zelenými tanky, děly

že zlato nenajdou, nevěděli

  

Všude kolem byl boj o barikády

jen my jsme chodívali na brigády

chmelové i bramborové akce

hlouposti nosívali do redakce

 

Po letech štěstí a míru

zůstala jen otýpka sýru

sametová revoluce celkem běžná

v dějepise značena je prý jako „něžná“

 

Svět si myslel, že už toho bylo dosti

jenže v Jugoslávii našli lidské kosti

a nebyla to vůbec žádná sranda

teroristů tam byla celá banda

 

Tahle báseň nevznikala vlivem sudby

leč při poslechu avantgardní hudby

historie temná provždy skončí tiše

když priora zlíbá neoděna abatyše

 

To je konec dějin ve zkratce

o lidech a o oprátce

bude moudré doufat spíše

že žádný již nic nedopíše…

Dušan Láznička

Josef KobylkaZrovna moc krátký to není, ale15:086.7.2010 15:08:54

Počet příspěvků: 1, poslední 6.7.2010 15:08:54 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Dušan Láznička

Dušan Láznička

Mé psaní není žádné lhaní, jen moudré snění až do kuropění.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy